Kellan

Po mírně připáleném a nesmírně trapném brunchi s našimi rodiči jsem chtěl strávit nějaký čas s Amity o samotě. Zander šel ven odházet sníh z příjezdové cesty, což byla práce, o které jsem mohl jen stěží uvěřit, že do ní občas nutili Amity.

„Jak to sakra zvládala?“ zeptal jsem se Corbina a skrz okno pozoroval Zandera, jak odhazuje sníh.

„Nezvládala,“ řekl Corbin. „Padala a upouštěla lopatu.