Zander

Čím víc času o samotě s Amity, tím lépe. Co se týče Amity, měl jsem co napravovat mnohem víc než moji bratři. Zabalil jsem ji do kabátu, odnesl ji k autu a posadil ji na zadní sedadlo. Zavřel jsem dveře a objal ji paží.

„Pohodlí?“ zeptal jsem se.

Přikývla.

„Vypadáš naprosto úchvatně, zlato,“ zam předl jsem jí do ucha. „Jako ostatně vždycky.“

„Díky,“ řekla a začervenala se.

Zatímco jsem ji s