Corbin

Dal jsem si na čas a pomalu stoupal po tribuně, až jsem stál přímo před Prestonem, který dál seděl a vzdorovitě na mě zíral.

„Já se tě nebojím! Nejsi ty náhodou ten nejhodnější?“ prohodil s úšklebkem.

Dokonce se podíval na své kamarády, aby se s ním smáli, ale jejich tváře zůstaly zmrazené hrůzou.

„Vlastně jo, jsem,“ řekl jsem s pokrčením ramen a smál se s ním.

Preston se řeh