Vanceův pohled

Hněv mnou proletěl, když jsem rozrazil dveře a probodl pohledem toho hlupáka, který se mě odvážil vyrušit.

„Můj králi...“ zašeptala Greta a já na ni zúžil oči.

Byla celá vystrojená a zářila tak širokým úsměvem, že bylo nepříjemné se na něj dívat příliš dlouho.

„Co kurva chceš?“ zavrčel jsem netrpělivě.

Stál jsem před ní, ale mé smysly byly jinde. Siennina vůně se mi vznášela v chříp