Zastavila jsem se v polovině pohybu ze židle a zírala na něj.

„Byl to on!“ Lyra mi v hlavě prakticky křičela. Projel mnou pocit úzkosti a napětí a já se posadila zpět na stoličku.

„Takže předpokládám, že to vy jste byl včera večer s námi u potoka?“ zeptala jsem se a stále udržovala oční kontakt. Cítila jsem, jak se mi mírně zrychluje dech, nejistá si tím, jestli nebudu mít potíže za to, že jsem by