POHLED ELARY

Snažila jsem se zůstat v klidu, ale nervózní energie mi nedovolila chvíli posedět. Nejméně pětkrát jsem si sedla a zase vstala, než jsem usoudila, že nejlepší bude přecházet po místnosti.

„Drahá, vím, že máš starosti, ale byla bych ráda, kdyby ses posadila. Z toho tvého přecházení se mi točí hlava,“ usmála se na mě starší Ravena a chytila mě za ruku, když jsem kolem ní šla už asi po d