ELOWEN

„Jsi v pořádku, princezno?“ Zastavil se u nohou mé postele. Obavy v jeho očích nyní zmizely a vystřídalo je zmatení.

Způsob, jakým se vřítil dovnitř, napovídal, že nečekal ženu, která by se v posteli zubitla. „Omlouvám se, že jsem nezaklepal. Myslel jsem, že jsem tě slyšel křičet, a dostal jsem strach. Jsi v pořádku?“

Jen jsem se na něj dívala. Oči mi pravděpodobně jiskřily štěstím.

„An