ELOWEN

Uběhly už skoro dvě hodiny a Zarek byl v nedohlednu. Cukalo mi v jazyku, abych se bety zeptala, jestli o něm něco neví, ale držela jsem pusu. Nechtěla jsem vypadat příliš dychtivě.

Beta Bram a já jsme byli u dezertního stolu, vybírali sladkosti a jednu po druhé je hodnotili. Právě jsme skončili s hodnocením lidí v sále. Svěřila jsem se mu, že když jsem byla se svými lidskými přáteli, obvykl