ELOWEN

„Máš ho ráda?“ zeptal se. Jeho hlas zněl chladně, tvář měl stále zabořenou v mém krku. Jeho dech mě šimral na kůži a naskočila mi z něj husí kůže.

Nad jeho otázkou jsem protočila oči, protože jsem znala odpověď. Místo toho jsem mu otázku oplatila. „Byla ta květina pro mě?“

Jen přikývl a zhluboka se nadechl, než jsem ucítila, jak se jeho tělo začíná třást. Snažil se to ovládnout.

Vymanila js