„Elaro?"

Danteho hluboký hlas mě vytrhl z víru myšlenek v mé hlavě.

Zamrkala jsem a otočila se k němu, jen abych zjistila, že mě se znepokojením sledují dva páry očí – Danteho a Alessiův. V jejich pohledech se zračily nevyslovené otázky a zmatek. Samozřejmě – oni to nevěděli. O něm. O Kovakovi.

Nevěděli, že Kovak Severin Thorne, budoucí alfa mé staré smečky, byl kdysi mým osudovým druhem.

ten, kte