Ugh....

Příštího rána jsem se probudila s další třeštící bolestí hlavy, takovou, kvůli které mi světlo připadalo jako jehly bodající do lebky. Celé tělo mě bolelo, ale nebylo to fyzické – byla to bolest něčeho hlubšího. Něčeho, co mi chybělo.

Zamrkala jsem do mlhy a svět se pomalu začal zaostřovat.

Dario – ne, Dante – tam byl, tiše seděl na pohovce vedle mé postele. Lokty si opíral o kolena, prsty