Noční vzduch nás při odchodu z ošetřovny ostře řízl do tváře.

Sníh nám křupal pod nohama, v mrazu byl křehký, a nad námi visel měsíc, nateklý a jasný – ještě nebyl v úplňku, ale byl mu dost blízko na to, abych cítila Myrka, jak je ve mně neklidný, jeho přítomnost byla jako bílý oheň pod mou kůží.

Lyrra už vydávala rozkazy. Na někoho tak malého se pohybovala rychle, její zapletené vlasy se pohupova