Když jsem se probudila, svět byl měkký a tlumený.

První věc, kterou jsem pocítila, byla těžká tíha vyčerpání v morku kostí, jako by ze mě byla vysáta samotná duše a já zůstala viset v mrazu.

Prsty mi cukly o prostěradlo – hladké plátno, slabě vonící po levanduli a kouři. Vzduch kolem mě byl tichý, až na vzdálené mumlání hlasů a nízký, uklidňující tlukot srdce království za hradbami.

Pomaloučku jse