Vzduch byl tu noc chladný a nesl v sobě slabou vůni mokré trávy a vzdálených borovic.

Lucerny podél nádvoří poblikávaly, jejich plameny byly slabé proti síle měsíce nad námi. Tuhle cestu jsem prošla už stokrát – od kuchyní ke cvičišti, přes kameny ohlazené staletími vlků, kteří tu svá těla vycvičili v zbraně. Dnes v noci mi to připadalo jiné. Příliš tiché.

Měla jsem Myrkovu neklidu věřit dřív.

Můj