Když jsem to zaslechla poprvé, myslela jsem, že je to vítr.

Přišlo to jako tichá, plíživá věc – útržky slov a pochybnosti – která se vkrádala na náměstí a měnila tváře lidí, jež jsem ještě před pár dny zdravila s chlebem v ruce.

Vracela jsem se z ošetřovny, v rukou malý balíček složeného lnu, u boku mi poskakovala Mirellina brašna s bylinkami a na tržišti panoval obvyklý drobný chaos smlouvání a d