Stále z pohledu Danteho:

Úsvit přicházel pomalu, jako by se sám svět obával toho, co nechá povstat.

Kouř se stále držel nízko nad poli, ale ruce už měly plno práce – vytahovaly raněné z výmolů, skládaly mrtvé do řad k obřadu, spravovaly roztrhané stany a posouvaly vozy, aby sloužily jako přístřešky.

Vnější nádvoří hradu, kdysi místo prázdných pomluv a praní prádla, se změnilo v dlouhou, provizorní