Kaelen, pohled

Stál jsem před králem, tělo ještě zesláblé jedem, ale mysl jasnou a pevnou. Lyra stála po mém boku, její přítomnost mi dodávala stabilitu, byl to tichý slib, že čemukoli, co přijde, budeme čelit společně.

Cítil jsem na sobě váhu jejího pohledu, tu tichou sílu, kterou mi nabízela už jen tím, že tam stála. Ale nebyl to jen král, komu jsem se musel zodpovídat.

V místnosti byla i Isolda