Hankův pohled

Dvakrát jsem zaklepal na dveře a mé rty se okamžitě stáhly do úzké linky. O pár vteřin později se ozval jeho hlas, když se zeptal, kdo je na druhé straně dveří.

Neobtěžoval jsem se cokoliv říkat, jen jsem položil ruku na kliku, stiskl ji dolů a pomalu vešel do jeho kanceláře. Mé oči se s jeho setkaly téměř okamžitě a já ze sebe vědomě vyfoukl malý, úlevný výdech, jakmile jsem se uji