Hank’s POV

„To je všechno?“ zeptal jsem se poté, co jsme si pár vteřin jen beze slova hleděli přímo do očí, a moje rty se postupně začaly měnit v úzkou linku.

„Ne, to ještě není všechno,“ odvětil, zatímco znovu pohlédl do nějakých složek, které si zrovna na stole procházel. O něco víc jsem se opřel v křesle, záda přitiskl k opěrce a nohou se odrazil od podlahy tak, že se křeslo začalo točit. Zhru