Hankův pohled

„Hanku, nechci, aby sis to bral osobně –“ začal říkat, ale já se k němu otočil a tichým hlasem procedil:

„Drž hubu, Prestone.“ Zavrčel jsem na něj, ale nevypadalo to, že by ho má slova nějak vyvedla z míry. Jen se na okamžik odmlčel a pak začal znovu mluvit.

„Opravdu doufám, že v tom, co jsem ti řekl, uvidíš smysl, místo abys to bral osobně,“ vydechl. Vydal jsem ze sebe tichý uchecht