Z pohledu Hanka

„Paige, naprosto ti rozumím. Chápu, jak se cítíš, a taky cítím tvou bolest,“ začal jsem po chvíli a dbal na to, aby mezi námi zůstal nějaký prostor. Pokračoval jsem, když mlčela a jen na mě vzhlížela s očima opět plnýma slz. Tentokrát se je ani nepokoušela otřít nebo zamrkat.

„Jak se cítíš?“ zeptal jsem se a sledoval, jak jednou zamrkala, načež jí kapky slz, které visely na konečcí