Pohled Rydera

Když na mě stále jen mlčky hleděl, těkl jsem pohledem pryč a zase zpátky a pokračoval: „Víš, když si objednáme teď, dostaneme hned jen pití, jídlo bude chvíli trvat, takže tak.“

Hank po několika dalších okamžicích, kdy mě tichce pozoroval s takovou intenzitou v očích, až se ve mně k mé nelibosti začaly probouzet city, které jsem se marně snažil potlačit, jen přikývl.

„To zní dobře,“