Ryderův pohled

Jen jsem pokrčil rameny, zatímco mi její otázka vrtala hlavou. Sám jsem si tu samou otázku pokládal pořád dokola, ale nebyl jsem si jistý, jestli můj důvod byl dostatečný.

„Vlastně ani nevím, asi jsem prostě jen chtěl.“

„Rydere, myslel jsi pérem,“ podotkla, jako by mi to už dávno nedošlo. Vzápětí jsem ze sebe vydal tiché zasténání.

„Jo, já vím. Kéž bych nemyslel, ale už se stalo.“

„