Hankův pohled

Část mé mysli mi připomínala, že všechno, co jsem mu zdánlivě viděl v očích a ve tváři, mohlo být úplně něco jiného a že je to špatný nápad, kterého budu litovat. Tyto myšlenky jsem však vytěsnil, když jsem mu položil ruku na zátylek právě ve chvíli, kdy se začal znovu omlouvat. Přitáhl jsem si ho k sobě, naklonil se a přitiskl své rty na jeho. Oči se mi znovu zavřely a ruka mi sklou