„Ty věci o tom úletu,“ doplnil jsem po chvíli.

„Hanku, v tuhle chvíli nedáváš moc smysl. Co přesně jsi se snažil říct?“

Jakmile mu ta slova sklouzla ze rtů, bylo to, jako by se mi v hrudi za něco zatáhlo, tahalo to za to, až se to v prchavém okamžiku přepjalo a prasklo. Otočil jsem se k němu a probodl ho zúženým pohledem.

„Snažím se, jasný? Sakra se tu snažím! Pro mě není tak snadné udělat něco ta