Hankův pohled

Neustále jsem popotahoval a potlačoval slzy, a také jsem hodně mrkal, aby mi ty slzy, které mě pálily v očích, nestékaly po tvářích. Už jsem byl skoro doma, což mi přineslo úlevu v podobě tichého povzdechu. Aspoň až budu doma, budu se moct zhroutit, pokud budu chtít, aniž by mě někdo soudil. A taky měl přijít Ryder, což byla ta hlavní věc, která mě až do této chvíle držela pohromadě.