Opětovala jsem mu úsměv a koutky rtů se mi zvedly nahoru. „Jen jdu domů,“ řekla jsem. Asi jsem měla jeho auto poznat už minule, ale to bylo zrovna tehdy, když ho pobodal Brock, takže mé smysly nebyly zrovna v nejlepší formě.

Declan se zamračil. „Chodit v tuhle hodinu sama po městě není zrovna nejbezpečnější, víš. Naskoč, svezu tě.“

Jeho nabídka mě překvapila, ale nemohla jsem uniknout tomu neklidu