Frustrovaně jsem sevřela pěsti. Chtěla jsem křičet ze střech, že s Declanem už teď nemáme nic společného. Ten příběh si začal žít vlastním životem.

Tohle znuděné město se do jeho hrdinského obrazu zjevně bezhlavě zamilovalo a já nemohla popřít, že si uznání zasloužil tím, jak včera v noci zasáhl. Kdyby do Brocka nenarazil, možná by utekl ještě dřív.

Nakonec jsem došla do malého parku v naději na c