Pohled na Opaliinu radost byl úžasný, když se vrhla matce do náruče. Pokoj se jako by rozzářil jejím štěstím, jejich shledání bylo hořkosladkým okamžikem uprostřed tíživé atmosféry. Simone dceři objetí opětovala, oči měla plné úlevy i touhy.

„Moc jsi mi chyběla,“ řekla Opal třesoucím se hlasem.

Simonin pohled spočinul na Opal, její bolest byla zřejmá. „Ty mně taky, zlatíčko. Moc mě mrzí, že jsem p