Ranní sluneční světlo proudilo okny našeho bytu a vrhalo dlouhé stíny na opotřebované dřevěné podlahy. Byl to den jako každý jiný, a přesto vzduchem prostupovalo skryté napětí. Dnes byl den Declanova slyšení, vyvrcholení měsíců nejistoty a strachu.

Jak jsem seděla u kuchyňského stolu a nervózně bubnovala prsty o povrch, cítila jsem tíhu dne, která na mě doléhala jako olověné závaží. Chloe a Rowan