Braddockův pohled

Poté, co jsem se konečně dostal domů, jsem se nechal doktorem ošetřit. Zamířil jsem zpět do svého pokoje.

Ale sotva jsem vešel, seděla tam na židli vedle své knihovny. Ruce měla zkřížené na prsou, nohu přes nohu a probodávala mě pohledem.

„Braddocku, ani se mě nepokoušej klamat. Vím, kdes byl. Proč ho prostě nemůžeš nechat jít?... Proč ho nenecháš na pokoji, aby si žil vlastní ži