Cassian

Genevieve byla uprostřed komory, ale vůbec nevypadala jako moje družka.

Její vlasy se změnily z tmavě hnědé, do které jsem tak rád bořil prsty, v zářivě zlatou, která jako by svítila vlastním světlem.

Její oči už nebyly ty hřejivě oříškové, které se na mě dívaly s láskou a důvěrou. Místo toho pálily chladným stříbrným ohněm, ze kterého se mi strachy sevřela hruď.

Masivní řetězy ležely rozt