Cassian

Strávili jsme na JIP další hodinu, než Alaric zavelel, že musí vzít děti domů na oběd a spánek. Následovala objetí, sliby, že se zítra zase přijdou podívat, a pak jsme tam s Genevieve zůstali znovu sami.

„Tvůj bratr plakal,“ poznamenal jsem, když jsme se posadili mezi inkubátory.

„Já vím.“ Genevieve se jemně usmála. „Chybí mu máma s tátou. Tím, že jsme po nich miminka pojmenovali, se