Tessa

Blair vypadala, jako by právě uviděla ducha, a já věděla, že jsem trefila do živého. Bez ohledu na to, jak málo jsme si s Blair rozuměly a kolik let jsme spolu sotva promluvily, znala jsem ten výraz v její tváři, když si uvědomila, že byla přistižena při něčem, co neměla dělat.

A právě teď se tvářila přesně takhle.

„Blair,“ řekla jsem, položila ruku na dveře a prudce je otevřela, „neodejdu,