Tessa

Trvala jsem na tom, že jsem v pořádku a nepotřebuji pomoc, ale Gideon mě stejně prakticky odnesl do domu, což přimělo nejednoho kolemjdoucího se zastavit a na tu scénu zírat. Obličej mi zrudl, i když tentokrát ne z nějakého zvláštního magického žáru. Teď jsem se prostě styděla.

„Sedni si,“ přikázal, jakmile jsme dorazili do kuchyně, a ukázal na barovou stoličku u pultu. Poslušně jsem se tam