Sloane vytáhla smlouvu a posunula ji ke Kellanovi.

Victor střelil pohledem po Sloane a v očích se mu zračilo uznání. Pomyslel si: „Takže se celou tu dobu v tichosti snažila.“

Trochu litoval té facky, kterou jí předtím dal. Měl se ovládnout o něco déle. Ale nebylo to nic hrozného. „Až se vrátíme domů, prostě ji nechám párkrát navštívit tátu, aby se uklidnila,“ uvažoval.

S pousmáním nad tou myšlenko