Kapitola 106 Už ho nebavím?

Od svého propuštění z vězení Sloane před rodinou Sinclairových ani jednou neplakala. Bez ohledu na to, jaký vztek nebo křivdu cítila, ji ani nenapadlo uronit slzu.

Ale dnes, když jen vkročila do města, o kterém tolikrát snila, se jí emoce začaly vymykat kontrole.

Bylo to město, do kterého Sloane vždycky doufala, že ji máma, táta a bratr vezmou – přesně tak, jak to uděla