Arthur se nad slovy starého muže rozzářil pýchou. „Moje vnučka je v šachách taky docela dobrá. Jen počkej. Vytře s tebou podlahu.“

Sloane k němu přistoupila a posadila se vedle něj. „Dědo, kdo je to?“ zeptala se.

Arthur se usmál a představil ho Sloane. „Tohle je Desmond Finch, můj přítel z Kingswoodu.“

„Těší mě, pane Finchi.“ Sloane ho zdvořile pozdravila, její pohled už ale sklouzl k šachovnici.