Nemůžu si pomoct a úsměv mu oplatím. Kavros odvrátí zrak a podívá se zpátky na Lyru. Moje další slova vyletí dřív, než je stihnu zastavit.

„Jsi dobrý táta.“

Kavros si odfrkne a poposedne si s Lyrou v náruči. Je tak ospalá, že se sotva pohne.

„Jasně.“

„Myslím to vážně,“ řeknu. „Budeš skvělým tátou i pro příští generaci Alfů.“

Kavros se zamračí. Stále se dívá dolů a vyhýbá se mému pohledu. „Nevím, j