Tu noc jdu do kuchyně připravit Lyře pozdní jídlo. Ještě se neprobudila, držím v ruce chůvičku. Ale čekám, že každou chvíli začne kňourat. Tohle je aspoň vcelku předvídatelné a je to něco, co jsme s Nyktosem přidali do našeho rozvrhu.

To je i jeden z důvodů, proč mě překvapí, když z kuchyně slyším hlasy.

„Budeš se mnou mluvit,“ říká Nyktos hlasem spíš unaveným než naštvaným. „Rád bych věděl, proč