Ucítím to dřív, než se stihnu zamyslet nad tím, proč je Lyra nejspíš tak rozrušená. Venku zuří bouřka, Nyktos řídí jako blázen, je pozdě a ona je pořád vzhůru a venku. Má tisíc důvodů k pláči.

Ale ten zápach.

Jo, to je rozhodně hovínko. A je to síla.

I v tom tmavém autě, osvětleném jen palubní deskou a občasným pouličním světlem nebo reflektory, vidím, jak Nyktosův obličej okamžitě zbledne, bílý j