Zavros se zakloní a podívá se na mě uraženě, jako bych ho hluboce urazila. „Aha, už chápu, co se tady děje.“

„To je dobře,“ řeknu vděčná, že konečně přišel k troše sebereflexe. Je neuvěřitelně nevhodné brát dítě do baru na rande s nějakou náhodnou známostí.

„Ty žárlíš,“ prohlásí.

Ne! Úplně vedle!

„To není absolutně pravda,“ vyhrknu až příliš rychle.

Zavros přimhouří oči a podezřívavě si mě měří. B