# Kapitola 141: Na co asi tak můžeš myslet?

Když se vrátím do Pyramidy, pořád se cítím trochu pod psa. Nemůžu si pomoct. Převezmu si Lyru od Kavrose a on mě sleduje zkoumavým pohledem. Ale nic neříká, tak já taky ne.

Dokonce i Lyra pozná, že mám depresi. Její vlastní výraz se zkřiví. Snažím se na ni vyloudit falešný úsměv, ale ona mě prokoukne.

V obývacím pokoji ji dám do ohrádky, než ze mě nasaje