„Pokud čekáš, že se omluvím, budeš zklamaná,“ řekne Nyktos.

„Zasloužím si vědět, co se děje,“ řeknu a vztek mi pulzuje v žilách.

„Nezasloužíš si být pohřbená pod nánosem stresu,“ řekne Nyktos. Mému hněvu čelí s chladným klidem. Plameny podráždění, které ze mě šlehají, s ním zřejmě ani nehnou.

Možná chápe, proč jsem naštvaná. Možná i souhlasí s tím, že na to mám právo.

V čem se pravděpodobně lišíme