S telefonem pevně přitisknutým k uchu stojím před přednáškovým sálem, schovaná za dveřmi u lavičky pro kuřáky. Je to v tuhle denní dobu jediné prázdné místo, s tolika zaneprázdněnými studenty procházejícími kolem. Nemám čas hledat něco odlehlejšího.

Musím si hned promluvit s mámou. Teď, když je Kaelar na svobodě, se musím ujistit, že je v pořádku.

„Zvedni to, zvedni to. Prosím, zvedni to.“ Každé z