Po tom návalu rozkoše jsem jako z rosolu, neschopná sama pohnout končetinami. Vznáším se v blaženém oparu.

Nyktos vstane. Vezme mě do náruče, přitiskne si mě k hrudi a odnese mě do ložnice. Usínám v bezpečí a teple jeho objetí.

Když se znovu probudím, stále jsem v Nyktosově náruči, ale teď už oba ležíme v posteli a jsme přikrytí dekou. Nyktos mě objímá zezadu „na lžičky“ a jeho paže mě pevně svíra