# Kapitola 232: S.O.S.

„Omlouvám se, Vespero,“ řekne Caria. „Prostě dělej, co ti říkám, a brzy bude po všem.“

Z téhle blízkosti teď vidím, že její zoufalství nemělo ani tak co dělat s tím, že by se mnou chtěla mluvit, jako spíš s tím, aby mě dostala do auta. A teď, když se rozjela, se to zoufalství opět změnilo – v touhu dostat mě tam, kam si myslí, že musíme jet.

Cítím se jako naprostý hlupák, že