Probouzím se s pocitem, že mě někdo jemně otírá měkkým, vlhkým hadříkem. I když nemám jediný důvod věřit, že by to mohl být někdo jiný než Kavros, stále mi hlava nebere, že dokáže být tak laskavý – dokud neotevřu oči a nepřistihnu ho přímo při činu.

Nechci, aby to znělo jako obvinění, ale pořád jsem zmatená, a tak se zeptám: „Co to děláš?“

Ani se nezastaví a dál utírá tu spoušť mezi mými stehny.

„