Trvá mi trapně dlouho, než mi mozek naskočí natolik, abych vůbec pochopila, o čem to sakra mluví. Nastěhovat se... k němu? Do tohohle pokoje?

Musím uznat, že ta myšlenka je neuvěřitelně lákavá. Probouzet se každé ráno v téhle silné náruči by bylo upřímně řečeno fantastické. A dokonce se dokážu srovnat i s Nyktosovou pedantskou povahou, pokud to znamená, že dostanu víc toho, co se právě stalo.

Ale.