V předvečer mých narozenin ležím v posteli a zírám do stropu. Je pozdě, skoro půlnoc, ale pořád mám rozsvícenou lampičku na nočním stolku.

Poté, co jsme si s Nyktosem, Kavrosem a Sylasem sdělili své city, nečekala jsem, že strávím jakoukoli noc sama, natož tu těsně před dnem, který by mohl všechno změnit.

A přesto jsem tady, sama. Čekám, až nebudu.

Začínám ztrácet naději.

Taky mě to zajímá. Co asi